Reklama
 
Blog | Jan Kuliš

Odkaz disentu je levicový, míní debatéři v Havlově knihovně

Levicově orientovaní novináři a historici se zúčastnili moderované debaty o levicovém odkazu československého disentu. K dějinnému ukotvení přispěli historici Jan Mervart a Kristina Andělová, společně s nimi diskutovali šéfredaktor Deníku Referendum Jakub Patočka, šéfredaktor webového A2larmu Jaroslav Fiala a politolog a publicista Ondřej Slačálek. Akce se konala 28. dubna v pražské Knihovně Václava Havla. Vedla ji Magdaléna Trusinová z Českého rozhlasu.

V samotné otázce levicovosti disentu se diskutující shodují jen částečně. Podle Andělové nebylo jeho směřování ani levicové ani pravicové, disent byl uskupením, ve kterém se štěpily jeho konce, aby mohlo dojít mezi jeho členy k domluvě. Podřízení svých politických názorů za účelem nalezení kompromisu považuje zároveň za odkaz, který bychom měli následovat. Jakub Patočka je však jiného názoru: „Odkaz československého disentu je levicový,“ považuje to za jeho podstatu a odmítá ono směřování disentu jen jako okrajový fenomén. O textech Charty 77 prohlašuje, že pokud by byly napsány dnes, četli bychom je jako radikálně levicové, s čímž souhlasí i Fiala. Historik Mervart odmítá představu o disentu jako o homonymní skupině, v čemž mu dává za pravdu Slačálek, když připomíná marxistický proud v českém disentu zastoupený Petrem Uhlem či Egonem Bondym.

Právě tyto dva jmenované zmiňuje Mervart v otázce odkazu disentu pro dnešní dobu. Vyzdvihuje, že jejich texty byly možná s několika faktickými chybami, ale rozhodně se nebáli ve svých myšlenkách jít daleko až k univerzalismu, kterého dnes není nikdo schopen. Solidaritu s Plastiky, kteří byli na okraji společnosti mnohem více než například v současnosti autonomní sociální centrum Klinika, vidí Patočka jako hodnotu vhodnou následování i dnes. Konkrétně mluví Slačálek, když se dělí s posluchači o zážitek z četby Bondyho, kde sám Bondy obviňuje část disentu, která se staví proti africké a arabské emigraci na Západ, z rasismu. Čtení přímo aktuální. Fialovi se líbí schopnost disentu věřit v radikální změnu, Andělová staví na odiv idealismus tehdejších intelektuálů, který však měl reálná stanoviska.

Debata se přirozeně stočila i k patronovi knihovny a vůdčí osobnosti disentu Václavu Havlovi. O jeho zařazení nalevo do politického spektra se nemuselo dlouze diskutovat. Jeho esej Moc bezmocných Andělová označuje za jednu z nejaktuálnějších publikací vzniklých v disentu, plně podle ní naplňuje ideje současné Nové levice. „Václav Havel byl dlouho pro socialismus,“ prohlašuje Slačálek a dodává, že tím myslí princip demokratického socialismu, jehož zastáncem byla celá řada osobností tehdejší opozice vůči komunistickému režimu. Havel podle jeho slov později tuto ideu opustil, ovšem ne nijak veřejně. Zlom v českém disentu přišel ve chvíli, kdy levicové ekonomy z disentu a šedé zóny zastínila skupina kolem Václava Klause, míní Patočka. To považuje za odklon z levicového odkazu disentu a jeho zrazení, které má silné následky až do dnešní doby. Na tezi, že odkaz disentu skutečně je levicový, ale jeho odkaz byl zrazen, se shodují do velké míry všichni debatující.

Psáno pro zpravodajský server Carolina při FSV UK. Celou debatu lze ze záznamu shlédnout zde.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama